Żywiecký okres se nachází v jižní části Slezského vojevodství přímo na hranici Polska se Slovenskem. Do tohoto okresu patří město Żywiec a obce: Czernichów, Gilowice, Jeleśnia, Koszarawa, Lipowa, Łękawica, Łodygowice, Milówka, Radziechowy-Wieprz, Rajcza, Ślemień, Świnna, Ujsoły a Węgierska Górka. Malebně umístěné území Żywieckého kraje zahrnuje pohoří Beskyd Żywieckých a Slezských, řeky Soła a Koszarawa a také jezera Żywiecké a Międzybrodzké. Żywiecký okres sousedí s následujícími okresy: cieszyńským, bielským, wadowickým a suským. Sídlem okresní správy je Żywiec, jehož lokace byla provedena po vzoru magdeburského práva a uskutečnila se mezi roky 1260 a 1280 (to se uvádí v některých zdrojích, protože následkem požárů v Żywci v XVIII. století se nedochovaly žádné originální dokumenty). První dochovaný historický dokument zmiňující toto téma pochází z 1432 roku a týká se koupě żywieckého fojtství osvětimským knížetem jménem Kazimierz (Kazimír). V XV. století kolem města již existovalo osm obcí: Stary Żywiec, Zabłocie, Radziechowy, Wieprz, Cięcina, Lipowa, Pietrzykowice a Sporysz.
V roce 1467 král Kazimierz Jagiellończyk (Kazimír Jagellonský) daroval żywiecký kraj hraběti Piotru Komorowskému a tak téměř 150 let żywiecký kraj zůstal ve vlastnictví rodiny Komorowské. Byla to doba dynamického rozvoje města a sousedních vesnic a také řemeslnických spolků a hospodářského života. Rodina Komorowských postavila v Żywci existující do dnešního dne hrad, kostel a zvonici. V Żywiecké kotlině a v údolích větších potoků vznikly nové zemědělské vesnice: Trzebinia, Świnna, Przyborów, Jeleśnia. V roce 1624 Mikołaj Komorowski vrátil Żywiecký kraj královně Konstanci, ženě krále Zygmunta III Wazy. V roce 1675 Żywieckou zemi vykoupil Jan Wielopolski, který po získání obce Pieskowa Skała se tam přestěhoval. Po prvním dělení Polské republiky v roce 1772 Żywiecký kraj se nacházel na teritoriu Haliče a podléhal rakouské vládě s  Hlavním guberniem ve Lvově. Toto mělo za následek likvidaci dřívějších okresů a vytvoření nové veřejně-administrativní správy. Celá oblast dřívějšího osvětimského a zatorského knížectví (zahrnující Żywiecký kraj) byla začleněna do okresu v Zatorze a následně v Kętach patřila do okresu ve Wieliczce. V roce 1782 byl okres vytvořen v Myślenicích a v roce 1819 bylo sídlo přemístěno do Wadowic. V roce 1838 żywiecké majetky koupili Habsburkové. V sousedství hradu Komorovských vznikl zámek Habsburků. Pozvolna se rozvíjí dřevařský a papírnický průmysl. Vznikaly továrny na spřádání příze a také závody zabývající se zpracováním železa. Na místě staré palírny byl v roce 1856 zprovozněn Arciknížecí pivovar, který i v dnešní době po celém světě proslavuje město a tento region. V následující administrativní reformě v roce 1854 byl utvořen systém okresů v rámci větších celků - krajů. Od roku 1850 již fungovaly tři soudní okresy. Jejich sídlem na teritoriu Żywiecké země byly Milówka, Żywiec a Ślemień. V roce 1867 došlo k rozdělení na administrativní okresy. Tehdy vznikl Żywiecký okres, do kterého byly začleněny soudní okresy: żywiecký, milowský a ślemieńský.
Po I. světové válce polská administrativní správa fungovala v rámci předválečných okresů. V roce 1920 bylo Krakovské vojvodství reaktivováno a následující léta a reformy způsobovaly buď zvětšování nebo zmenšování teritoria Żywiecké země. Po vypuknutí II. světové války Żywiecký okres patřil do Německé říše v rámci katovického regentství. Po skončení II. světové války bylo obnoveno administrativní rozdělení státu existující v meziválečném období. V meziválečném období a také v poválečné době země současného Żywieckého okresu byly začleňovány do různých administrativních celků.
V roce 1975 byl systém okresů v Polsku zlikvidován a systém vojvodství byl reorganizován a tak mezi jinými vzniklo Bielsko-bialské vojevodství, do kterého byla včleněna Żywiecká země. Pohnuté dějiny této země a také poloha v polsko-slovenském pohraničí podstatně ovlivnily kulturu, tradice, architekturu a zvyky obyvatel Żywiecké země. V roce 1999 bylo obnoveno rozdělení státu na okresy. Tehdy opět vzniknul Żywiecký okres, který nicméně přes historicko-kulturní tradice spojující tento kraj s Krakovem, byl včleněn do Slezského vojvodství.